Klouzky jsou bez výjimky jedlé a dobré houby. Jak je zbavit nepříjemného slizu?

Klouzky se hlavně počátkem podzimu vyskytují ve velkém množství v jehličnatých lesích. Někdo je sbírá a jí rád, jiný je opovržlivě přehlíží, protože klobouk většiny druhů klouzků je pokrytý vrstvou slizu. Byla by ale věčná škoda neprominout jim tuhle vadu na kráse, kterou stokrát přebijí jejich výhody. Třeba to, že s žádným z klouzků nemůžeme šlápnout vedle, všechny bez výjimky jsou jedlé a velmi chutné.

Jak klouzky zbavit slizu

Klouzky mnohdy houbaři zbytečně zatracují pro jejich pracné zpracování. Klobouk většiny druhů klouzků je totiž pokrytý slizkou pokožkou, která bývá často znečištěna od jehličí a jiných nečistot.

Slizkou vrstvu klouzků je nejlépe zlehka oškrábnout nožem nebo otřít papírovým kapesníkem hned v lese a domů si přinést už čisté houby. Ušetříme si tak nepříjemnou práci, v opačném případě se nalepí na lepkavý povrch ještě více špíny a čištění doma bude o to pracnější. Pokud klouzky neočistíme přímo v lese, je lepší je ukládat do košíku odděleně, aby se od nich ostatní druhy hub neznečistily. Čištění kluzkých, slizkých a poměrně malých plodnic může být nevděčný úkol; částečně nám pomůže speciální houbařský nůž se štětečkem a čisticími ozuby na hřbetu čepele. Někdo ale klouzky neloupe vůbec,“ radí mykolog Jaroslav Vanča.

Nejkrásnější z klouzků: klouzek sličný

Klouzek sličný(Suillus grevillei či Boletus grevillei) nebo taky klouzek modřínový, lidově např. podmáslík a loupáček, roste v listnatých a smíšených lesích, hlavně na jejich okrajích a podél cest. Najdeme ho především pod modříny a v jejich okolí, často v početných shlucích; za příznivého počasí ho bývá takové množství, že všechny ani nestačíme vysbírat. Roste od června až do listopadu, nejhojněji počátkem podzimu. Jde o jeden z nejchutnějších klouzků, který nebývá příliš často červivý.

Jak klouzek sličný poznat

  • Klouzek sličný je nevelkou, přesto masitou houbou s nepřehlédnutelným oranžovým, žlutooranžovým až cihlově žlutým kloboukem.
  • Povrch klobouku, který má v průměru jen 3–12 centimetrů, je hladký, za sucha lesklý, za vlhka hodně slizký.
  • Třeň má také žlutý, pokrytý jemnými, rezavě nahnědlými zrníčky, v mládí je spojený s kloboukem charakteristickým žlutým závojem, který se brzy trhá a zanechává na třeni prsten.

Nejznámější z klouzků: klouzek obecný

Klouzek obecný (Suillus luteus), lidově např. loupák, máselník či podborůvka, roste hojně ve skupinách na světlých místech v borových lesích, na loukách u lesa, v parcích a zahradách vždy v blízkosti borovic. Za příznivých podmínek se objevuje po deštích už v květnu a roste až do listopadu. Bývá hodně často červivý.

Jak klouzek obecný poznat

  • Klouzek obecný poznáme podle čokoládově hnědého, ve stáří až žlutohnědého klobouku, drobných žlutých až žlutoolivových rourek a válcovitého, bělavého až hnědavého třeně, v mládí je spojen třeň s kloboukem závojem, který se brzy roztrhá a vytváří na třeni hnědofialový prsten.
  • Dužina je bělavá až bledě žlutá.
  • Plodnice dosahují až 12 cm v průměru klobouku, který je za vlhka silně lepkavý, za sucha lesklý, pokožka klobouku jde velmi dobře sloupnout.

Nejhojnější z klouzků: klouzek kravský

Klouzek kravský (Suillus bovinus), lidově např. kravinec, plička a švec, je navzdory druhovému jménu dobrá jedlá houba, vyskytující se v písčitých borových lesích, dává přednost spíše mladším lesním porostům a chudým, kyselejších půdám. Často roste mezi borůvčím či vřesem od srpna do října velmi hojně v početných skupinách.

Jak klouzek kravský vypadá

  • Klouzek kravský poznáme podle klobouku žemlové, plavohnědé až okrově oranžové barvy a nápadně velkých a protáhlých rourek na jeho spodku.
  • Klobouk nebývá tak slizký jako u klouzků sličného a obecného a jde i hůře sloupnout.
  • Okrová dužina je tuhá, pružná a po uvaření je míně nafialovělá.

Klouzek v kuchyni

Klouzky patří k chuťově atraktivním houbám, v kuchyni obzvláště vítaným a ceněným.

  • Klouzek je dobře stravitelná houba, je vynikající ve všech běžných houbových pokrmech (smaženice, polévky, omáčky), výborně se doplňuje s masem.
  • Lze ho přidávat do nádivek, leča i slaných koláčů.
  • Jeho specifická „klouzavá“ konzistence ho přímo předurčuje do smetanového rizota.
  • Špatně se suší, o to lépe se však hodí do octového nálevu a jiných sladkokyselých nálevů.
  • Ve směsi, třeba v klasické smaženici, je vhodné kombinovat klouzky s houbami tvrdšími a suššími, např. s holubinkami.
  • Klouzky obecný i sličný mají příjemnou chuť a jsou všestranně použitelné. Klouzek kravský se se hodí do směsí, mladé plodnice jsou fantastické v octovém nálevu.

Klouzkové halušky

Kdo chce okusit něco originálnějšího, může si připravit klouzkové halušky podle Jaroslava Vanči: „Na másle osmahneme nadrobno pokrájenou cibuli a trochu na kostičky pokrájené prorostlé slaniny, stačí jen malé množství, ať nedominuje nad houbami!!! Restujeme dozlatova, pak přidáme na větší kousky pokrájené klouzky, kmín a bílý pepř. Podusíme do změknutí, přidáme sladkou smetanu na vaření, prohřejeme a sejmeme z plotýnky. Nakonec do omáčky rozdrobíme brynzu – už nevaříme! Osolíme podle chuti. Promícháme s horkými haluškami a na talíři ozdobíme kopečkem zakysané smetany.“

Vše, co chcete vědět o houbách najdete v našem speciálu

Zdroje: mykolog Jaroslav Vanča, ohoubach.cznahoubach.cz, houbareni.cz


Přečtěte si také