Pažitka neboli šnytlík: Jak pěstovat zelené koření a mít čerstvou nať po ruce celý rok

Pažitka neboli šnytlík je oblíbená česká bylinka. Poradíme, jak ji pěstovat, sklízet a uchovávat, abyste měli zdravé koření stále po ruce. Snadné tipy pro každého.

Pažitka pobřežní či pravá (Allium schoenoprasum), lidově šnytlík, patří v české kuchyni mezi nejoblíbenější a nejvyužívanější zelené koření, respektive naťovou zeleninu. Je blízkou příbuznou česneku i cibule. Podobně jako jarní cibulka obsahuje hodně rostlinné vlákniny – 100 g čerstvých listů nám poskytne 2,5 g vlákniny. Obsahuje vysoké množství vitaminu C, riboflavin, draslík, vápník, fosfor, sodík, železo. Pažitka je také cenným zdrojem minerálů, hlavně vápníku, železa a draslíku. V pažitce jsou také bohatě zastoupeny vitaminy skupiny B a céčka je v pažitce třikrát víc než v rajčatech.

Na co je dobrá pažitka?

Charakteristická vůně pažitky pochází od alicinu, který vykazuje antibakteriální, antivirové a antimykotické působení. Má také protisklerotický, dezinfekční a imunostimulační účinek. Typickou štiplavou chuť jí pak dávají éterické oleje vázané se sírou. Pažitka podporuje chuť k jídlu a tvorbu trávicích šťáv. Je účinná i proti střevním parazitům. Je vhodná k posílení imunity a při pravidelné konzumaci může pozitivně ovlivnit i výši krevního tlaku a cholesterolu.

Nenechte si ujít: Vypěstujte si cibuli ze sazečky i ze semen. Jak se o ni starat?

Pěstování pažitky

Pažitka je vytrvalá rostlina. Na jednom místě vydrží i několik let. Pažitku můžeme pěstovat prakticky na každé zahradě, nejlépe se jí daří v podhorských oblastech, protože při nižších teplotách rostliny vytvářejí mohutnější trsy a listy. Od druhého roku pažitka kvete voňavými růžovými nebo fialovými květy, obvykle od května do srpna. Rozkvetlé trsy jsou jedlé, krásné a nektar z květů je oblíbenou pochoutkou pro včely a čmeláky.

Výborně se dá pěstovat celoročně v nádobách. Při pěstování v květináči si dáváme pozor na přílišné zalévání – přelitím zahnívají kořeny a rostlina začne hnědnout, zežloutne a postupně uschne.
Vyžaduje světlé, slunečné nebo jen částečně zastíněné místo. To platí i v případě, že ji pěstujete doma na parapetu.
Pažitka nejlépe prospívá v dostatečně výživné, ale ne čerstvě pohnojené, kypré, hlinitopísčité půdě.
Pažitka se na záhonu vhodně doplňuje s mrkví, celerem, petrželí a pastinákem, červenou řepou a jahodami. Skvěle se snáší s dalšími bylinami a listovými saláty. Naopak jí nesedí blízkost fazolí, hrachu, zelí, kapusty, květáku, brokolice a růžičkové kapusty.

Výsev a výsadba pažitky

Pažitka se pěstuje ze semen nebo se rozmnožuje přesazováním trsů na podzim do nádob a na jaře do volné půdy.
Semínka vyséváme v dubnu a květnu přímo na záhon mělce do hnízd ve sponu 20 x 20 cm nebo do řádků vzdálených 30 cm. Semena vyklíčí zhruba za 3 týdny.
Také si brzy na jaře můžeme předpěstovat sadbu, kterou vysadíme v květnu po více rostlinek do hnízd.

Jak se starat o pažitku

Během vegetačního období dopřejeme pažitce pravidelnou a přiměřenou zálivku, půda by neměla dlouhodobě vyschnout, ale především nesmí být přemokřená.
Chceme-li, aby rostlina bohatě obrůstala a nať si udržela pikantní chuť, odstraňujeme průběžně květy.
Pažitce stačí ke zdárnému vývoji občasné přihnojení kopřivovým odvarem.
Pažitka je mrazuvzdorná, na zimu ji můžeme přikrýt suchým listím, aby brzy na jaře vyrostla čerstvá nať.
Pokud pažitka na záhoně hyne, pravděpodobně ji napadla květilka cibulová, jejíž housenky okusují nať a kořeny až rostlinu zahubí. Housenky nejsou na první pohled vidět, musíme si utrhnout kousek natě a prohlédnout si ji proti světlu. Pokud je pažitka napadená, musíme trs odstranit, aby se housenky nešířily dál.

Nenechte si ujít: Jak pěstovat letní i zimní pórek? Podporuje imunitu a čistí krev

Kdy a jak pažitku stříhat

Pažitkovou nať začínáme pravidelně sklízet, když rostlina dosáhne výšky zhruba 10 cm. To je přibližně po 7 až 8 týdnech od výsevu. Seřezáváme ji asi 4 cm nad zemí, pažitka opět rychle obrazí. Kdybychom nechali pažitku příliš dlouhou, nať zaschne a nebude už tak jemně štiplavá.

Používáme ostrý nůž, který nať nepoškodí, jako tomu bývá u nůžek.
Pažitku neřežeme za deště, aby nať nezahnívala.

Dá se pažitka skladovat? Ano!

Pažitku nejlépe ihned po utržení spotřebujeme. Pokud se vám stane, že vám pažitka zbyde, nic se neděje.

V chladničce vydrží několik dní, když ji propláchneme tekoucí studenou vodou, necháme okapat a pak zabalíme do alobalu. Před použitím rozbalíme, nakrájíme potřebné množství a znovu zabalíme.
Posekaná pažitka se dá dobře zamrazit.

Pažitka od druhého roku kvete růžovými nebo fialovými jedlými květy Zdroj: Jan Prášil

Pažitka je rostlinolékař

Pažitka je v zahradě užitečná i jinak. Pažitka má velmi silné aroma a mnoho zahradníků ji proto pěstuje poblíž nebo mezi ostatní zeleninou, protože odpuzuje škůdce. Pažitka ozdravuje půdu a chrání kořeny rostlin, vedle kterých roste. Pokud ji vysadíme ve větším počtu, pomáhá dokonce hubit černou skvrnitost a padlí u růží, kadeřavost broskvoní a sněť rybízu. Je také na záhonech skvělou společnicí pro mrkev, celer, petržel, jahody i rajčata. Je tedy jasné, že by na zahradě nejen neměla chybět, ale měla by tam růst v dostatečně hojném počtu.

Přečtěte si: Pěstujte voňavý kopr a užijte si jeho chuť i léčivé účinky

Zásady rychlení pažitky v nádobách

Pažitka je ideální zeleninou k zimnímu rychlení. K rychlení používáme trsy vyryté na podzim ze záhonu po kratším promrznutí.

Dařit se jí bude na jižním nebo jihovýchodním okenním parapetu. Nemá ráda přílišné teplo a suchý vzduch.
Zhruba od začátku října trsy vybrané k rychlení opatrně vyjmeme z půdy, rozdělíme na menší části, poškozené cibulky odstraníme.
Trsy zasadíme do vhodné nádoby, doplníme zeminou. Rostlinám dopřejeme minimálně měsíc klidu v chladné místnosti a teprve pak dáme do bytu.
Nať pažitky můžeme začít sklízet přibližně za 3 až 4 týdny od počátku rychlení.
Trsy rostoucí pažitky pravidelně zaléváme, ale pozor na dlouhodobé přemokření.

Pažitka 2 Zdroj: istock.com

Pažitka v kuchyni

Do Evropy přišla pažitka z Asie, z okolí sibiřského Bajkalu, kde se považovala za mocné afrodiziakum. U nás tvořila součást kytičky tzv. spanilých bylinek, které se v lidové kuchyni dávaly do polévek, omáček, o svátcích i pod maso.

Nať pažitky je královnou zejména jarní kuchyně a má mnohostranné využití. Její delikátní chuť a vůně jsou neocenitelné hlavně ve studené kuchyni. Dokáže chuťově nahradit sůl, což oceníme při neslané dietě. Přidává se nasekaná do pomazánek, salátů, polévek, omáček, slaného pečiva, omelet, masových a bramborových pokrmů. Dělá se z ní domácí pesto a bylinkové máslo. V zásadě ji můžeme použít všude, kam se dává jarní cibulka i cibule.

Jako dekoraci na různá jídla můžete použít nejen nať, ale i fialový květ pažitky. Můžeme jimi ozdobit saláty, nebo je mírně podusit na čínu.

Mohlo by vás zajímat: I bylinky mohou napadnout škůdci. Zlikvidujte mšice, molice, smutnice a dřepčíky

Doporučené odrůdy pro pěstování pažitky

Raná odrůda Erecta

Raná, vysoce výnosná odrůda se vzpřímenou pevnou natí. Tato vlastnost, zdánlivě bezvýznamná, je důležitá při rychlení pažitky v květináčích. Erecta má pevné, tmavě zelené listy s jemným pažitkovým aroma. Chuť je vyvážená, není příliš palčivá a ostrá.

Raná odrůda Praga

Raná odrůda je velmi vhodná k rychlení. Listy jsou silnější, delší, tmavozelené, ostřejší chuti. Vegetační doba do první sklizně z volných ploch je 120 dnů, při rychlení 22 - 30 dnů. Při polním pěstování dává pět až sedm sklizní.

Velmi výnosná odrůda Bohemia

Odrůda je vhodná pro rychlení i pěstování na záhoně. Má širší, pevné, středně zelené listy s výraznou chutí a vysokým obsahem vitaminu C. Vegetační doba do první sklizně na záhoně je 110 dnů, při rychlení o polovinu méně. Sklizeň lze několikrát opakovat. Odrůda velmi dobře přezimuje.

Zdroje: cs.wikipedia.org; novinky.cz; fresh.iprima.cz; Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší)