návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

Veselé Velikonoce: Lidové tradice a zvyky si můžeme užít i dnes

Lenka Valjentová , Aktualizováno: 13.08.2021
Veselé Velikonoce: Lidové tradice a zvyky si můžeme užít i dnes
Autor: istock.com Veselé Velikonoce: Lidové tradice a zvyky si můžeme užít i dnes
Velikonoce jsou podobně jako Vánoce veskrze rodinné svátky. Zatímco mužská část se asi věnuje pletení pomlázek (nebo aspoň zdobení těch koupených) a těší se na pondělní koledu, ženská část patrně chystá kraslice a peče velikonočního beránka. Pojďme si připomenout některé lidové tradice a zvyky s Velikonocemi spojené – a hlavně si je užít! 

reklama

Velikonoce jsou nejdůležitější a nejstarší křesťanský svátek, který oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Původně poukazovaly na to, že život je silnější než smrt. Moderní doba Velikonoce bere především jako oslavu probouzejícího se jara a doplnila je o staré lidové zvyky i komerční pojetí. A i když máme ve zvyku si stěžovat na nedostatek času, neměli bychom vzácný sváteční čas promarnit nějakou neodkladnou povinností. Práce nám neuteče, ale Velikonoce strávené s rodinou nebo přáteli ano.

Škaredá středa: uklízíme s úsměvem na rtech

Škaredá středa připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Říká se jí také Sazometná či Smetná, protože právě ve středu před Velikonocemi se po zimě vymetaly saze z komína. Doma bychom si měli důkladně uklidit a vysmýčit všechny kouty, abychom tak vyhnaly zlo nejen ze svého domova, ale ze i života. A aby to zafungovalo, musíme se při gruntování pořád usmívat a v žádné případě se neškaredit. Podle jedné z lidových pověr nám by totiž zakaboněná tvář zůstala celý rok, minimálně bychom se mračili každou středu v roce.

Celý den se usmívejte a večer upečte jidáše aneb návod na Škaredou středu

Dnes je Škaredá středa. Celý den se usmívejte a večer upečte velikonoční jidáše

Dnes je Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká?

Dnes je Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká?

Zelený čtvrtek: nehádáme se a jíme jidáše

Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma, a proto se až do sobotního večera, kdy se zase vracejí, místo nich používají třikrát denně řehtačky. To je kravál.

  • Čtvrtek je dnem odpouštění, klidu a míru. Určitě bychom se měli ovládat a s nikým se nehádat, také si nesmíme nic (hlavně hotovost) půjčovat – za odměnu se nám budou obloukem vyhýbat spory a sváry a i peníze si k nám najdou cestu, tedy když se o to aspoň trochu sami přičiníme.
  • Neměli bychom zapomenout na jidášky jako připomínku na Jidáše, který zradil Krista. Kdo na Zelený čtvrtek sní jidáše potřeného medem, bude celý rok v pohodě a fit.
  • Další podmínkou pevného zdraví jsou čerstvé zelené pokrmy, jako jsou špenát, kopřivy, hrášek, zelí atd.
  • Kdo má zahradu, měl by zasít hrách, ředkvičky a další zeleninu, protože vše, co se v tento den vyseje, dobře prospívá.
  • A když před východem slunce zatřeseme ovocnými stromy, budeme mít bohatou úrodu.
Veselé Velikonoce: zdobení kraslic bylo a je výsadou dívek a žen
Autor: pixabay.com Veselé Velikonoce: zdobení kraslic bylo a je výsadou dívek a žen

Velký pátek: magický den hledání a nalézání

Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. Tenhle den má v sobě mnoho tajuplného a magického. Nesmíme se ani dotknout masa, nesmíme prát prádlo a jakkoli hýbat s půdou, tedy se musíme vyhnout jakéhokoli zahradničení.

Teď si shrňme, co naopak dělat máme: brzy ráno, ještě před rozbřeskem, ve svém vlastním zájmu vyběhneme k nejbližšímu potoku nebo řece (musí to být voda tekoucí, tak snad bude stačit i z vodovodu) a omýt se, protože jen tak máme šanci, že zůstaneme celý rok zdraví. A voda z pramenů se prý ráno mění na víno, což možná stojí za vyzkoušení...

Na Velký pátek se také na několik hodin otvírají poklady ve skalách a sklepeních. Pokud bychom se ale nechali zlatem a drahým kamením natolik okouzlit, že zapomeneme na čas, tak se skála zavře a my tam na rok zůstaneme zavřeni. Tak pozor! Jedna z jiných pověr tvrdí, že na Velký pátek najdeme něco nám vzácného, co jsme v minulém roce ztratili nebo založili.

Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitějším svátkem

Velký pátek a Bílá sobota. Velikonoce jsou pro křesťany největším svátkem v roce

Dnes je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční. Pečou se mazance, pletou pomlázky a hlavně se hoduje

Dnes je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční. Pečou se mazance, pletou pomlázky a hlavně se hoduje

Bílá sobota: konec půstu a střídmosti

Poslední den dlouhotrvajícího půstu a střídmosti. Bílá je barva roucha, ve kterém se lidé pohřbívali. Na Bílou sobotu se kdysi bílilo a uklízelo, aby byla chalupa jako klícka. Připravovaly se sváteční pokrmy, pekly se mazance a beránci, pletly se pomlázky a zdobily kraslice, což se dělá i dnes. Děvčata, která trápí pihy a nečistá pleť, by si měla omýt obličej svěží ranní rosou, prý to pomáhá. Potom honem ještě před východem slunce vymést novým koštětem všechny místnosti, aby se v nich nedržel hmyz, myši a další havěť.

Velikonoční nádivka s uzeným masem a mladými kopřivami je stará dobrá klasika

Velikonoční nádivka s uzeným masem a mladými kopřivami je stará dobrá klasika

elikonoce s perníkem: Upečte rumové kraslice nebo medové perníčky, dobře chutnají i zdobí

Jak na velikonoční perníčky? Upečte rumové kraslice a voňavé ozdoby do osení

Neděle – Boží hod velikonoční je ve znamení radosti

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých, přichází Boží hod velikonoční, nastává čas radosti, pohody a hodování. Na Boží hod se v kostele světily tradiční velikonoční pokrmy (mazance, vajíčka, chléb, beránci). A kdo v neděli ochutná posvěceného velikonočního beránka, najde podle pověry ztracenou cestu, což si můžeme vykládat, jak chceme. Neděle je ve znamení hostin v kruhu rodiny a přátel, chodí se po návštěvách, hoduje se a všichni jsou veselí.

Velikonoce: muži a chlapci se věnují pletení pomlázek
Autor: istock.com Velikonoce: muži a chlapci se věnují pletení pomlázek

Velikonoční pondělí: omlazující pomlázka

Velikonoce končí starým pohanským zvykem šlehání pomlázkou. Žena nebo dívka má být jemně pošlehána čerstvými, neloupanými, ještě neolistěnými proutky vrby. Vdaným ženám má zajistit plodnost a energii, svodným děvčatům svěžest, krásu a zdraví. Ženy a dívky se za omlazující pošlehání pomlázkou odměňují kraslicemi. Součástí koledování může být polévání vodou, někde mládenci polévají ženy, jinde ženy muže. Pěkným velikonočním zvykem je objímání stromů v sadě nebo v lese, aby na nás přešla jejich síla.

O Velikonocích by vás mohlo taky zajímat:

Za vyšlehání pomlázkou by žena měla poděkovat aneb Co se u nás děje o Velikonočním pondělí

Za vyšlehání pomlázkou by žena měla poděkovat aneb Co se u nás děje o Velikonočním pondělí

Malovaná vajíčka či kraslice jsou jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc

Víte, proč malujeme vajíčka a pleteme pomlázku? Co znamenají velikonoční tradice?

přírodní barvy vejce 4

Jak obarvit velikonoční vejce bez chemie? Zkuste přírodní modrou, oranžovou i růžovou

Ekologické Velikonoce 6

Velikonoce bez plýtvání: Upečte beránka bez vajec a vyrobte přírodní dekorace

reklama

Článek je zařazen v: Velikonoce , Velikonoce zvyky , Velikonoce tradice , zelený čtvrtek , škaredá středa , Velký pátek , bílá sobota , velikonoční pondělí , pomlázka , kraslice

reklama

Přečtěte si také