Libeček: Návod, jak pěstovat a zpracovat maggi koření

Libeček, kterému se říká také maggi koření, je statná bylina s naprosto nezaměnitelnou vůní, výjimečnou chutí i léčivými benefity. Poradíme, jak ho pěstovat na zahradě i v květináči, na co se dá použít a jak ho uchovat na zimu. Znáte pověru o libečku?

Libeček lékařský (Levisticum officinale) je u nás nejstatnější a nejmohutnější bylina. Může vyrůst až do výšky dvou metrů. Ve volné přírodě v Česku neroste. Pochází ze Středomoří a u nás se pěstuje jako trvalka v zahradách i v nádobách. Na pěstování je nenáročný a navíc na zahradě i za oknem vypadá moc pěkně.

Inspirujte se: Vypěstujte si celer bulvový, řapíkatý i listový ze semen

Léčivé účinky libečku

Libeček obsahuje vitaminy A, B a C, hořčiny, pryskyřici, silice, třísloviny a organické kyseliny. „Důležité je zastoupení ftalidů, které uvolňují křeče. Ftalidy obsahuje ještě celer, jinak jsou v rostlinách vzácné. Je výborný na očistné kúry ledvin. Působí jako přírodní diuretikum, podporuje vylučování nežádoucích solí z organismu a také pomáhá léčit močové cesty," uvádí web Gardening Know How.

Jako léčivka má účinky antibakteriální, antioxidační a protizánětlivé. V lidovém léčitelství je libeček známý především jako regulátor trávení: zmírňuje plynatost a pomáhá při žaludečních obtížích.

Nežádoucí účinky

Podle webu Verywell Health by s libečkem měly zacházet opatrně těhotné a kojící ženy. Obezřetní by měli být i lidé s onemocněním ledvin. „Libeček by pro jeho dráždivost neměly užívat ani děti," doplňuje web.

Pravidla pěstování libečku venku

Vzhledem k své mohutnosti libeček potřebuje na záhoně dostatečný prostor. Na zahradě nám bohatě bude stačit jedna, maximálně dvě rostliny.

Před pěstováním libečku se můžeme rozhodnout, jestli vysejeme semínka přímo na záhon, nebo vysadíme předpěstované sazenice (dají se běžně koupit, nebo si je sami vypěstujeme), či si na jaře pořídíme kořenové odkopky (třeba od sousedů), které nám vytvoří v krátkém čase docela pěkný trs.

Libečku vyhovuje světlé místo chráněné před větrem, ale dobře prospívá i v polostínu.
Půdu potřebuje výživnou, vlhkou, spíše vápenatou a kyprou, v těžké a přemokřené se mu nedaří.
Libeček nevyséváme a nevysazujeme na místo, kde byly v loňském roce mrkev, petržel, pastinák, celer, kopr či koriandr. Omezíme tak možný výskyt nemocí a škůdců. Na záhonu si naopak dobře rozumí s hlávkovým salátem.
Semena se vysévají do hloubky asi 1 cm, řádky by měly být od sebe nejméně 60 cm. Větší rostlinky vyjednotíme na vzdálenost asi 30 cm. Semena můžeme vysít také v září, na jaře z nich vyrostou rostliny.
Po výsevu semínka klíčí velmi pomalu, rostlinky vzcházejí zhruba měsíc i déle, proto se vyplatí vysévat je s rychle klíčící značkovací plodinou (např. salátem či ředkvičkami).
Libeček potřebuje během vegetace dostatek vláhy, ale nesmí se v žádném případě přelévat.
Nezapomínáme na pravidelné hnojení organickým hnojivem. Začněme na jaře a pokračujeme jednou za měsíc.
V našich podmínkách libeček většinou bez problémů přezimuje. Jakmile na podzim po prvních mrazících stonky zaschnou, je vhodné nať odstřihnout. Příští rok bude libeček kompaktnější a bohatší.

Vzhledem k své mohutnosti libeček potřebuje na záhoně dostatečný prostor. Na zahradě nám bohatě bude stačit jedna, maximálně dvě rostliny. Zdroj: Thinkstock

Kdy libeček stříhat a sklízet?

Když rostlina vyroste do výšky asi 25 cm, ostříháme ji. Pak ji necháme vyrůst do zhruba jednoho metru a opět ostříháme. Každé prořezání podpoří růst nových aromatických listů. Platí totiž, že novější listy jsou jemnější a měkčí než ty staré. A také mají lepší chuť a aroma.

Květní stonky jsou krásné, chceme-li však mít co největší množství aromatických listů, květenství před rozkvětem odstraníme. Také tím zamezíme tvorbě semen, tedy pokud je nechceme sklízet.

Chceme-li si sami nasušit či zamrazit kvalitní listy libečku, měli bychom to stihnout před rozkvětem.

Jak pěstovat libeček v květináči?

Libeček je sice rozměrná bylina, ale pěstovat se dá také ve větších nádobách doma na okenním parapetu nebo na balkoně či terase. V nádobách dorůstá jen do výšky 50 cm a většinou nekvete.

Semínka libečku do nádob vyséváme na jaře do zahradního substrátu. Květináč se semínky zakryjeme fólií, aby zemina zůstala stále vlhká. Dáme na světlé a teplé místo.
Libeček pěstovaný v nádobách je potřeba častěji zalévat malým množstvím vody, jelikož má méně substrátu, který rychleji vysychá. Pozor ale na přelévání, aby neuhnil!
Jednou ročně libeček musíme přesadit do většího květináče.
Pravidelně stříháme nať, aby byla rostlina košatější. Jednou za čas se doporučuje rostlinu celou ostříhat, aby vyrazila znovu a její listy byly opět čerstvé. Podpoříme tak růst nových, aromatičtějších listů.
Libeček pěstovaný v nádobách hnojíme jednou za dva týdny, ideálně kopřivovou jíchou.

Přečtěte si: Řapíkatý celer obsahuje víc vitaminu C než citron. Jak ho pěstovat?

Proč žloutnou listy libečku a jak to napravit?

Záleží na tom, jak listy libečku žloutnou či hnědnou:

Žluté dužnaté listy jsou důsledkem přemokření, takže omezíme zálivku a listy ustřihneme.
Listy žluté se zaschlými špičkami jsou způsobeny delším nedostatkem vláhy, proto dopřejeme libečku vydatnou zálivku ke kořenům.
Objeví-li se na listech hnědé skvrny, patrně jsou popálené přímým sluncem. Chce to libeček přistínit.

Jak libeček chutná

Chuť libečku je specifická, výrazně aromatická, hořce nasládlá. Je podobná celeru s příchutí pepře.

Na co se dá použít libeček?

Libeček se jako koření používá prakticky celý – čerstvé (i sušené nebo zmrazené) listy, ale i kořen a plody. Na dochucení pokrmu stačí jen malé množství libečku. Listy jsou skvělé do masových i zeleninových vývarů a polévek, jako je například česká bramboračka, omáček k masu, salátů, marinád, nádivek, k dochucení rýže, brambor, masa i ryb, využít je lze i při pečení. Vynikne také ve spojení s luštěninami nebo jídly z vajec.

Libeček se dává do bylinkových olejů a domácích bylinných octů. Přidání libečku do starých brambor při vaření zlepší jejich chuť. Stejně jako listy lze použít i kořen, který má ještě výraznější chuť. Duté lodyhy, nakrájené na kolečka, se kandují a používají na zdobení moučníků.

Mladé listy můžeme využívat jako salát a přidávat všude tam, kde běžně používáme celerovou nebo petrželovou nať.

Jak uchovat libeček na zimu

Sušení

Rostlinu před sušením omyjeme, osušíme a natrháme na menší svazky. Zavěsíme je na suchém a vzdušném místě, ideálně v průvanu ve stínu. Libeček můžeme sušit v sušičce nebo v troubě při teplotě do 40 °C, aby si uchoval svou barvu, vůni a chuť.

Usušený libeček nadrobno rozdrtíme a uložíme do čistých a suchých, nejlépe tmavých uzavíratelných sklenic. Takto vydrží až rok.

Zmrazení

Pokud chceme zachovat svěží barvu a aroma libečku, je nejlepší mražení. Čerstvě nasbírané lístky, opláchnuté a osušené, nadrobno nasekáme. Rozdělíme na jednotlivé porce, dáme do menších sáčků a dáme zamrazit. Nebo nasekané listy libečku vložíme do tvořítek na led, zalijeme studenou převařenou vodou a zmrazíme. Po ztuhnutí dáme kostky do uzavíratelného sáčku nebo nádoby.

Mražený libeček je ideální do teplých pokrmů, kam se přidává až na konci vaření.

Mohlo by vás zajímat: Jak pěstovat majoránku, aromatické koření, které povzbuzuje trávení a zlepšuje náladu

Jak udělat polévkové koření z libečku à la maggi

Svazek libečku (asi 20 stonků s listy) a asi 3 listy celeru rozmixujeme asi v 500 ml vody. Povaříme asi 20 minut. Potom přecedíme přes plátýnko a dobře libeček a celer vymačkáme. Přidáme 1 lžičku soli a 2 lžíce kvalitního oleje. Znovu přivedeme k varu a necháme redukovat, až se dostaneme do konzistence tekutého polévkového koření. Z tohoto množství je zhruba 200 ml výrazně aromatického nepřesoleného dochucovadla.

Hotové polévkové koření nalijeme do čistých skleniček, zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru. Polévkové koření uchováváme v chladu. Vydrží i několik měsíců.

Pověra o libečku

Na webu Bylinky pro všechny se uvádí, že pokud chtěla získat žena nebo dívka nějakého chlapce nebo muže, měla nosit pod levým prsem lístek libečku. Ten pak měla vytáhnout a strčit ho vysněnému muži do kapsy... Prý to fungovalo a opravdu potom došlo k milostným vzplanutím.

Zdroje: bylinkyprovsechny.cz, cs.wikipedia.org, gardeningknowhow.com, verywellhealth.com, Zelenina z ekozahrady (Jaroslav Svoboda, Lada Svobodová), Moderní zahrada (Vladimír Mölzer), fresh.iprima.cz