Byliny za socialismu: Tinktury byly sci-fi a recepty pátera Ferdy samizdat

Praktické využití bylin a koření je staré jako lidstvo samo. O léčivé rostliny se dnes zajímá spousta lidí. O tom, jak to bylo s postavením bylinek za socialismu a jak jsou na tom dnes, jsem si povídala s bylinkářem Martinem Kolárem.

Jak postupně lidé objevovali nové a nové rostliny s léčivými schopnostmi, přibývaly také zkušenosti, postupy a recepty. Všechny poznatky začali u sebe shromažďovat většinou babky kořenářky a léčitelé, k nimiž pak chodili nemocní z širokého okolí, když potřebovali radu a pomoc. O tradiční lidovou medicínu a zejména o léčivé rostliny se v současné době zajímá stále více lidí. Za socialismu nebylo zdaleka tolik bylinných přípravků jako dnes, a možná proto byly bylinky lidem vzácnější a hodně jim věřili. Jak to bylo s bylinami za socialismu a jak je to dnes? Hodně o tom ví bylinkář Martin Kolár.

Léčivé rostliny za socialismu: bylinkář Martin Kolár Zdroj: Katka Kolárová Hloušková

Svět léčivých bylin a koření

O velký svět léčivých bylin a koření se Martin Kolár zajímal už od dětství, tedy od sedmdesátých let minulého století. Své první bylinkové čaje začal míchat ještě před sametovou revolucí a dnes na to vzpomíná s určitou nostalgií.

„Bydlel jsem v Praze v paneláku, takže pro bylinky jsem musel pěkně do přírody. V hlavním městě ČSSR tehdy byly jen dvě tzv. zelené lékárny, kde bylo možné koupit sušené byliny, nejznámější byla v Dlouhé ulici. Zpočátku jsem pracoval asi se stovkou bylin a většinu jsem si dokázal obstarat i sám vlastním sběrem. Naštěstí jsem to měl kousek do lesoparku, kde jsem se rád potuloval a objevoval nové bylinky. Dodnes mám v živé paměti radost, kterou jsem měl, když jsem našel krásnou divokou mátu peprnou nebo světlík lékařský.“

Kdykoli Martin vyrazil do přírody, třeba na chatu nebo na prázdniny, zkoumal tam budoucí bylinkář místní flóru velmi pečlivě. „Blankytně modrou barvu chrp, které jsem sbíral u polí, mám stále před očima. Dnes už bych u pole ale nic nesbíral... Jednou jsem potřeboval do bylinkového čaje na metabolismus vlasy z kukuřice. Bylo to ale zrovna v době, kdy na kukuřičná pole vyjely kombajny. Takže jsem provedl svůj nejrychlejší samosběr bylin s kombajnem v patách. Dnes seženete kukuřičné čnělky ve všech podobách – sušené i jako tinkturu.“

Bylinná tinktura byla za socialismu sci-fi

Jako středoškolák měl Martin jen malý pokojík, a tak brzy narazil na limity omezeného prostoru. Skříně měl plné papírových pytlíků se sušenými bylinami a pravidelně čelil nařčení rodičů, že se v bytě kvůli jeho bylinám přemnožili moli.

„Po pečlivé kontrole jsem shledal, že na tom něco pravdy bohužel bude. Sušení bylin s sebou nese svá rizika a zhruba po roce už je bylina nepoužitelná. Proto jsem začal hledat nové, lepší možnosti, jak léčivé látky z bylin zachovat. A tehdy začal jsem experimentovat s nakládáním vybraných bylin do lihu. V současné době je snad v každé lékárně k mání nějaká bylinná tinktura, ale za socialismu to byla spíše sci-fi. Pár šťastlivcům se možná podařilo dostat k extraktu z eleuterokoku (říká se mu sibiřský ženšen, jelikož se svými léčebnými účinky blíží ženšenu) z Ruska, tedy vlastně Sovětského svazu,“ vzpomíná na předlistopadové časy bylinkář.

Jako první si budoucí bylinkář naložil vlaštovičník, který dnes patří k přísně zakázaným doplňkům stravy. Jeho silným účinkem na žlučník, játra a slinivku byl překvapený, bylo to, jako když přestoupíte z trabantu do mercedesu.

Díky tinkturám se v Martinových skříních najednou uvolnila spousta místa. Objemnější sušené byliny nahradily postupně desítky lahviček s naloženými léčivkami. Dnes má kolem sebe doma v Týnci nad Sázavou podobných lahviček stovky a léčivé rostliny s manželkou Katkou pěstují na vlastní zahradě.

O tradiční lidovou medicínu a zejména o léčivé rostliny se v současné době zajímá stále více lidí. Zdroj: iStock

Ani dnes nemají byliny na růžích ustláno

Jak Martin Kolár vidí postavení léčivých rostlin více než třicet let po Listopadu: „Když porovnám tehdejší dobu s dnešní, bohužel ne všechno se v oblasti bylinek posunulo kupředu. Atlasy léčivých rostlin nahradily herbáře, ale informace o léčivých účincích rostlin nám začala systematicky omezovat EU. Před revolucí jste mohli bez obav napsat, že eleuterokok nebo jmelí pomáhá léčit rakovinu. Teď vám hrozí za takové tvrzení u bylinných přípravků až padesátimilionová pokuta. Neexistuje ani profese bylinář nebo přírodní léčitel. V Německu a jiných zemích je naturopat státem uznaná profese, a svým pacientům dokonce může pomáhat s přispěním zdravotních pojišťoven. V tomto jsme se u nás posunuli spíš do středověku, kdy probíhal hon na čarodějnice.“

Léčivá síla přírody

Přesto ale zůstává mírným optimistou: „Doufám, že léčivá síla přírody bude mít své důstojné postavení, které jí podle mého názoru náleží. Upřímně věřím, že léčivé rostliny zůstanou nesmazatelně zapsány v našich srdcích po další desítky let, všem překážkám navzdory.“

Komonice lékařská Zdroj: iStock

Bylinné recepty se před revolucí šířily samizdatem

Za socialismu nebylo zdaleka tolik bylinných přípravků jako dnes. „Osvědčené recepty se šířily samizdatově jako velký poklad. Živě si vzpomínám, jak jsem na psacím stroji po večerech přeťukával rady legendárního pátera Františka Ferdy, který byl a stále je ikonou nás, kteří se přírodní léčbou zabýváme. Našel jsem pro vás ve svém archivu dva originální samizdatové recepty pátera Ferdy. Snad budou někomu k užitku.“

Jak vyléčit rýmu podle pátera Ferdy

Koupel: 2 hrsti bezových větviček nebo květu, 2 hrsti jeřabinových plodů nebo větviček dát do 4 l vody a 8 minut vařit, vlít do koupele a 20 minut omývat hlavně hlavu.

Inhalace: 1 cibule (jen nová), 2 lžíce větviček černého rybízu, 2 lžíce komonice lékařské, 20 chudobek (sedmikrásek), 2 stroužky česneku. Vařit 8 minut ve ¾ l vody. Pak dát ručník přes hlavu a vdechovat ústy a nosem 5 x 10 minut.

Šňupání: komonici lékařskou (žlutou nebo bílou) rozemlít na prášek (jemný) a šňupat dle potřeby.

Mazání: 3 lžíce arniky naložit do starorežné, vodky či slivovice a po 6 dnech používat jen jako mazání čela a nosu.

Šalvějový čaj prospívá lidskému zdraví, a proto by ho měl každý pít denně, neboť potom bude sotvakdy nemocen. Zdroj: iStock

Šalvějový čaj pátera Ferdy

1–2 lžíce sušené šalvěje dát do půl litru vroucí vody a nechat 3 minuty vařit. Pak odstavit a přidat ještě do vroucího čaje po jedné špetce třezalky, máty peprné a meduňky, nechat vše 10 minut vyluhovat, nevařit. V šalvěji je mnoho éterického oleje, což je pro účel kloktání velmi dobré, ale pro pití jej nesmí obsahovat. Proto vařit 3 minuty, aby nežádoucí oleje byly odstraněny a aby se ještě vařením uvolnil další ferment, který je důležitý pro všechny žlázy. Takto připravený šalvějový čaj velmi prospívá lidskému zdraví, a proto by ho měl každý pít denně, neboť potom bude sotvakdy nemocen.

Zdroj: autorský text, rozhovor s bylinkářem Martinem Kolárem