Jak ze starého chleba udělat levné hnojivo na rajčata, muškáty i orchideje

Hnojivo z chleba je jedním z levných a účinných způsobů, jak zajistit, aby rajčata, okurky, papriky či dýně plodily jako o závod, muškáty nebo petúnie kvetly jako blázen a pokojové květiny rostly jako z vody. Udělat chlebové hnojivo je docela snadné, navíc náklady na výrobu jsou téměř nulové. Jednoduché je i jeho použíti, když budete vědět, jak na to.

Hnojivo ze starého chleba nabízí levnou a velice efektivní možnost, jak jednak ještě zpracovat ztvrdlý chléb, jednak jak snadno dodat pěstovaným rostlinám potřebné živiny. Princip chleba jako hnojiva tkví v droždí – kvasnice používané k pečení chleba obsahují kvasinky a pro rostliny důležité biologicky aktivní stopové prvky a minerální látky, především:

fosfor (posiluje tvorbu květů a semen, podporuje tvorbu kořenů, jeho nedostatek způsobuje opoždění kvetení)
hořčík (reguluje vodní bilanci a tvorbu chlorofylu, při jeho nedostatku žloutnou listy a rostliny neprospívají)
draslík (reguluje vodní bilanci, zpevňuje rostlinnou tkáň, zlepšuje skladovatelnost plodů, nedostatek způsobuje zakrslý růst či zasychání listů)
železo (je důležité pro látkovou výměnu rostlin, jeho nedostatek se projevuje žloutnutím listů a zakrňováním pupenů)

Chlebové hnojivo můžeme aplikovat už na sazenice rajčat, aby zesílily a byly pevnější. Přestávka mezi hnojením by měla být zhruba dva týdny. Zdroj: iStock

Komu hnojivo z chleba pomáhá

Za chlebové hnojivo nám bude vděčná plodová zelenina: rajčata, okurky, cukety, dýně, papriky, melouny vodní i melouny cukrové. A taky jahody výživa z chleba potěší.
Rozhodně neprohloupíme, když přihnojíme chlebem balkonovky (muškáty, petunie, verbenu), dobře uděláme také pokojovým rostlinám, především orchidejím.
Nedoporučujeme používat na brambory, česnek a cibuli.

Jak chléb rostlinám prospívá

Chlebové hnojivo zvyšuje rostlinám imunitu a přirozenou odolnost vůči chorobám, škůdcům i nepříznivým podmínkám. Podporuje tvorbu silného kořenového systému a urychluje růst. Rostliny tak budou silnější a zdravější. Chlebové hnojivo stimuluje a urychluje růst a rostliny už dva až tři dny po aplikaci do půdy. Zvyšuje úrodnost plodové zeleniny chuť i kvalitu plodů, podporuje bohatost a délku kvetení květin.

NENECHTE SI UJÍT: Lógr vyžene slimáky, navíc je to skvělé přírodní hnojivo. Kávovou sedlinu si schovávejte

Zahradní chlebové hnojivo

Ingredience

kousky tvrdého chleba (ideálně kváskový žitný)
teplá voda

Postup

Chleba narovnáme do zhruba dvou třetin uzavíratelné nádoby a zalijeme převařenou teplou vodou, aby byl všechen pod hladinou. Necháme zchladnout, pak promícháme a chleba rukama podrtíme (pokus není nakrájený na kostičky). Pak nádobu uzavřeme a necháme jeden až dva týdny odstát, čím menší kousky chleba, tím dříve budeme mít hnojivo. Zálivku na zeleninu zředíme s chlebovým hnojivem v poměru 1 díl hnojiva : 10 dílům vody.

Hnojivo z chleba udělá dobře pokojovým rostlinám, především orchidejím. Zdroj: iStock

Domácí chlebové hnojivo

Ingredience

3 l vody
90 g kousků ztvrdlého chleba

Postup

Do čtyřlitrové zavařovací sklenice dáme chleba a zalijeme převařenou vodou zhruba pokojové teploty, sklenici uzavřeme a dáme na chladné místo. Necháme jeden až dva dny odstát. Pak scedíme přes řídké sítko do čisté uzavíratelné sklenice a uložíme do ledničky. Před každým použitím roztok vždy zředíme v poměru 1 : 5.

Tipy, jak chlebové hnojivo používat

Zeleninu nejdříve pořádně zalijeme a ke kořenům každé rostliny přidáme zhruba čtvrt litr zředěného hnojiva.
Chlebové hnojivo můžeme aplikovat už na sazenice, aby zesílily a byly pevnější. Přestávka mezi hnojením by měla být zhruba dva týdny.
Plodovou zeleninu můžeme hnojit každých 10 až 12 dní až do doby, kdy nasadí plodů, pak už ne. Chlebové hnojivo je ideální v době květu.
Hnojíme večer, nejlépe přidáváme do dobře prohřáté půdy. Kvasinkám se daří v teplém prostředí.
Zároveň je dobré přidat třeba drcené vaječné skořápky nebo dřevěný popel kvůli vyšší potřebě draslíku a vápníku, kterým se živí bakterie při zpracovávání organického materiálu.
Současně s chlebovým hnojivem nepoužíváme chlévskou mrvu, slepičí trus apod.
Na jednu pokojovku počítáme jednu lžičku hnojiva v zálivce jednou za dva týdny, muškátům a spol. můžeme dát jednu lžíci.

Zdroje: porady.interia.pl, en.tomathouse.com, en.tomathouse.com, kupi.cz, cs.wikipedia.org