reklama

Hřib žlutomasý neboli babka je nejoblíbenější jedlá houba

redakce
2. června 2020
Hřib žlutomasý, ve starých atlasech hub ho najdeme jako suchohřib žlutomasý, patří u nás bezesporu k nejoblíbenějším a tudíž nejsbíranějším jedlým houbám. Je to velice chutný a hojně rostoucí hřib, která má nespornou výhodu v tom, že ho vždy poznáme a s žádnou životu nebezpečnou houbu si ho asi nespleteme. Lidově se mu říká nejčastěji babka, protože klobouk, popraskaný do malých políček, na první pohled tak trochu připomíná vrásčitý obličej. Většino
reklama

Hřib žlutomasý(Xerocomus chrysenteron) roste praktiky celou houbařskou sezonu, tedy od konce května až do konce října na celém území Česka. Kjeho popularitě přispívá skutečnost, že se dá najít takřka všude – vlesích listnatých, jehličnatých i smíšených, ale i ve vlhkých parcích, sadech a zahradách. Zpravidla roste v početných skupinách. Právě proto se mnohdy označuje jako houbařský plevel nebo houbový proletář. Kromě nejznámějšího lidového označení babka má mnoho dalších krajových názvů, například máslový hřib, podmáslík, podlipník, židák, honzík, kačenka, plyšák, sameťák atd.

Jak babky poznáme

Hřib žlutomasý se u nás vyskytuje se vmnoha podobách, má dost variabilní vzhled. Klobouk mladých plodnic je polokulovitý se sametovým povrchem, později se zplošťuje. Pokožka klobouku hřibu žlutomasého bývá matná a suchá, nápadně rozpraskaná do malých políček, připomínajících vrásky. Tyto pukliny bývají načervenalé, neboť jimi prosvítá hlouběji uložený pigment. Klobouk bývá hnědý, šedý, okrový nebo olivově zelený. Žlutý třeň je úzce válcovitý, dužina babky je měkká, žlutá, ve spodní části třeně je zpravidla načervenalá. Poškozená místa a otlaky se zbarvují do zelenomodra.

Jaké babky sbírat

Hřib žlutomasý neboli babka se považuje za houbu průměrné jakosti, tedy co se týká způsobu uchování a použití. Dužina totiž obsahuje vysoký podíl vody, a proto hůře snáší transport a rychleji podléhá zkáze. Nevýhodou babky je její velká červivost za suchého počasí a naopak sklon k plesnivění za počasí vlhkého. Babka bývá napadána plísněmi, především nedohubem zlatovýtrusým, jenž vytváří mykotoxiny, které mohou způsobit nepravou otravu nepocházející z houby, ale právě zjejího parazita.Napadenou babku okem poznáme podle bílého povlaku na klobouku, který postupně mění barvu na žlutou až hnědožlutou. Pro sběr babek platí, že si máme vybírat spíše mladé a viditelně nenapadené plodnice a zpracovat je co možná nejrychleji – už proto, že se špatně suší.

Babky v kuchyni

Hřib žlutomasý neboli babka má příjemně mírně nakyslou houbovou chuť Na řezu lehce modrá. Kvůli měkké dužině se hřib žlutomasý příliš nehodí ke smažení jako řízek, ale je ideální do houbových smaženic a praženic, omelet, omáček a především skvělýchpolévek, včetně oblíbené jihočeské kulajdy. A máme-li štěstí a najdeme hodně mladých a zdravých plodnic, můžeme je naložit do octa.

Prima recept: babková smaženice

Asi 700 g babek očistíme a nakrájíme na menší kousky. 1 velkou oloupanou cibuli najemno nasekáme a 2–3 stroužky česneku nakrájíme na tenké plátky a orestujeme na 1 lžíci rozpuštěného sádla. Přidáme babky, okořeníme drceným kmínem a po krátkém osmažení zaprášíme 1 lžičkou jemné krupice a 8–10 minut podusíme pod pokličkou. Když jsou houby měkké, zalijeme asi 6 rozkvedlanými vejci. Osolíme, opepříme a za stálého míchání dosmažíme, vejce musí zůstat vláčná. Na talíři posypeme nasekanou hladkolistou petrželkou.

Další užitečné články o houbách:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama