Yzop je stará léčivá bylina poslední pomoci i aromatické koření a nádherná trvalka
Yzop lékařský je aromatická rostlina, která dnes není moc známá, i když kdysi dávno patřila k nejoblíbenějším léčivkám a říkalo se jí bylina poslední pomoci. Z kvetoucí natě je výborný čaj. Nebo si můžeme zkusit vyrobit domácí yzopový sirup proti kašli.
U nás yzop lékřaský ve volné přírodě neroste, ale můžeme si ho snadno pěstovat na zahradě i na balkoně. Je to nádherná trvalka, V záhoně i v truhlíku vypadá nádherně!
Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) je 20–60 cm vysoký polokeř z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Aromatická medonosná trvalka s nevšedním názvem pochází ze Středomoří a je podobná saturejce, levanduli nebo šalvěji. Kvete od května do září drobnými, nejčastěji modrými až fialovými, ale i růžovými a bílými květy plnými pylu a nektaru, které milují včely, čmeláci, motýli a další užitečný hmyz.
Na co je dobrý yzop
Yzop je prastará posvátná bylina, která se používala k ochranným účelům. V současnosti není běžně známá a využívaná, ale v minulosti tomu bylo naopak. U nás se začal v zahradách pěstovat už ve středověku, zasloužili se o to benediktinští mniši, pro které byl nezbytnou součástí k výrobě bylinných likérů a vín.
Yzop má posilující a stimulující účinky na celý organismus. Toho se po celé generace využívalo především u starých a nemocemi oslabených lidí, prý se yzopu říkávalo bylina poslední pomoci. Zdroj: iStock
Yzop léčivé účinky
„V lidovém léčitelství se užívá zejména při léčbě onemocnění dýchacích cest (kašel, astma), proti kašli a zahlenění doporučuji yzopový sirup. Můžeme využít znalostí a zkušeností našich předků a vyrobit si ho sami, není to nic složitého. Čaj z yzopu pomáhá při potížích s trávením jako jsou zejména bolesti žaludku, nechutenství, nadýmání, zácpa a průjem. Yzop zabraňuje nadměrnému nočnímu pocení, včetně klimakterického. Zvyšuje krevní tlak a používá se při léčbě hypotenze,“ uvádí bylinář Martin Kolár.
- Yzop má posilující a stimulující účinky na celý organismus. Toho se po celé generace využívalo především u starých a nemocemi oslabených lidí, prý se yzopu říkávalo bylina poslední pomoci.
Yzop nežádoucí účinky
„Bylina není vhodná pro těhotné a kojící ženy a nedoporučuje se při podráždění, nervozitě a epilepsii,“ vysvětluje Martin Kolár a dodává: „V běžném dávkování nemá yzop vedlejší účinky, je však třeba používat ho s rozvahou, neboť silnější dávkování by mohlo mít opačný účinek. Ve vysokých dávkách může způsobit křeče.“
NENECHTE SI UJÍT: Zeměžluč řeší problémy s trávením. Naučte se starý babský trik s hořkým práškem
Kdy yzop sklízet
U yzopu je důležitá doba sběru, neboť obsah účinných látek je před rozkvětem a po odkvětu nižší než v plném květu. Sbírá se nedřevnatá kvetoucí nať, seřezává se deset až patnáct centimetrů nad zemí. Většinou kvete dvakrát za sezonu. Listy yzopu se sbírají, kdy je potřebujeme, ale nejlepší jsou během léta.
Jak yzop sušit
Suší se na stinném, větraném místě při teplotě do 40 °C ve vrstvách 10 až 20 cm. Správně usušený yzop má svěží zelenou barvu a stejně tak i květy musí mít svou původní barvu. Sušená nať voní po kafru a chutná hořce.
Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) je až 60 cm vysoký polokeř z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Aromatická medonosná trvalka s nevšedním názvem pochází ze Středomoří a je podobná saturejce, levanduli nebo šalvěji. Zdroj: iStock
Čaj z yzopu
Ingredience
- 1 lžička sušeného nebo 1 lžíce čerstvého yzopu
- 220 ml vroucí vody
Příprava
Yzop zalijeme vroucí vodou, zakryjeme a necháme asi 10 minut vyluhovat. Pak scedíme. Čaj je hořký, můžeme ho osladit medem.
Užívání
Teplý čaj pijeme dvakrát denně. Při kašli a potížích s dýchacími cestami můžeme přidat k yzopu mátu, šalvěj nebo tymián v poměru 2 : 1. Pro ženy v přechodu pak červený jetel, kontryhel nebo řebříček, při zažívacích problémech zeměžluč, pelyněk pravý nebo heřmánek. Staří a nemocní lidé mohou pít čaj z yzopu třikrát denně.
INSPIRUJTE SE: Domácí sirupy proti kašli a rýmě. Nejlepší připravíte z tymiánu, česneku nebo rýmovníku
Yzopový sirup proti kašli
Ingredience
- čerstvě natrhaná kvetoucí nať yzopu
- cukr
Příprava
Nať nasekáme nadrobno. Do vyvařené sklenice s uzávěrem dáme nejprve vrstvu yzopu, poté zhruba 1cm vrstvu cukru a opakujeme až do spotřebování cukru a yzopu. Končíme vrstvou cukru. Sklenici uzavřeme a necháme stát 6 týdnů na slunci. Vzniklý sirup scedíme přes sítko, nalijeme do skleniček a uchováváme v chladu a temnu.
Užívání
Yzopový sirup proti zahlenění a kašli užíváme dvakrát až třikrát denně jednu lžíci. Je vhodný i pro děti.
Yzop koření
Jako koření můžeme využít lístky čerstvé i sušené, stačí jen několik lístků. Přidávají se k masu a rybám, do nádivek, paštik, polévek, omáček, salátů nebo tvarohových pomazánek, nakládané zeleniny a bylinkových olejů a octů. Chuť yzopu je kořenitá, lehce pikantní, lze ji přirovnat například k estragonu nebo mátě. Skvěle se doplňuje s bobkovým listem, petrželkou hladkolistou, tymiánem, kerblíkem. Čerstvé květy yzopu jsou jedlé a můžeme je použít na ozdobení pokrmů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Květiny, které milují slunce. 10 nejkrásnějších trvalek a letniček na zahradu i na balkon
Jak yzop pěstovat
- Na pěstování je yzop nenáročný, musíme mu ovšem zajistit slunné, teplé a chráněné místo. Na stanovišti vydrží zhruba šest let.
- Yzop vyžaduje zeminu lehčí, hlinitopísčitou, vápenitou a dobře propustnou. Nesnáší přemokření, proto jej zaléváme velmi opatrně.
- Předpěstované sazenice vysazuje koncem května, kdy je už půda dostatečně vyhřátá, na vzdálenost zhruba 40 centimetrů.
- Yzop můžeme pěstovat i z přímého výsevu v dubnu. Semínka klíčí asi tři týdny a ze začátku rostlinka roste pomalu. Rostlinky se jednotí na vzdálenost 40 centimetrů. Vetšinou ale v prvním roce nekvete.
- Yzop bohatě a krásně kvete, takže je možné jej pěstovat jako okrasnou rostlinu. Pokud ho pěstujeme jako trvalku, stačí ho ostříhat pouze na podzim, necháme jen zhruba 5 cm nadzemní části. Zjara potom bujně poroste.
- Pěstujeme-li yzop jako léčivku, ostříháme ho nejen na podzim, ale i koncem jara, aby ještě jednou vykvetl.
Yzop v květináči
Yzop můžeme pěstovat taky v květináči. Ten je vhodné umístit na slunný balkon či terasu. Nádobu před samotnou výsadbou nejprve naplníme substrátem, který tvoří zahradní zemina, písek a trocha vápna. I když jsou nároky na živiny poměrně malé, pro pěstování v květináči se hodí do substrátu přimíchat také zralý kompost. Rostliny v nádobách zaléváme trochu častěji než v záhonu, ovšem substrát musí nejprve vyschnout.
Zdroje: pestitelka.cz, wikipedia.org, gardenerspath.com, bylinkyprovsechny.cz, bylinkář Martin Kolár
Autor článku
