V březnu sbíráme první jarní bylinky. Už najdeme mladé kopřivy, sedmikrásky, popenec či plicník

Při procházkách jarní přírodou nebo na vlastní zahradě si už v březnu natrháme první letošní bylinky. Mladé a svěží čerstvě utržené rostlinky se dají využít jako léčivky. Dodají nám spoustu vitaminů a dalších cenných látek v přirozené podobě, pročistí organismus, pomohou s jarní únavou nebo s kašlem. Taky si na nich můžeme pochutnat, zdarma a bez pěstování třeba na krajíci chleba s máslem či pomazánkou.

Sedmikráska chudobka

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis), známá drobná rostlinka vypadá tak trochu jako maličká kopretina. Kvete takřka celoročně a téměř všude, nejčastěji na loukách, pastvinách i v zahradním trávníku, jako léčivka je nejúčinnější na jaře.

Účinky sedmikrásky

Sedmikrásky na jaře jsou plné minerálních látek, tříslovin, hořčin, saponinů, silic a flavonoidů, obsahují spoustu vitaminu C. Působí mj. protizánětlivě, detoxikačně a hojivě.

„Po staletí doporučovaly babky kořenářky a lidoví léčitelé po zimě očistnou kúru proti únavě: každý den po dobu sedmi týdnů sníst sedm v poledne utržených květů. Květy sedmikrásek tedy můžeme na louce rovnou jíst nebo si přikládat na rány. Sbírat je můžeme od března do srpna, trhají se květní úbory se stonkem do 2 cm. Můžeme si z nich udělat čaj, tinkturu, sirup, med či je usušit do zásoby, doporučuje bylinkář Martin Kolár.

Sedmikráska pomáhá především při:

  • jarní únavě a jarní detoxikaci organismu
  • špatné imunitě
  • kašli a rýmě
  • dně a revmatismu
  • bolesti hlavy
  • zánětech močových cest
  • nechutenství a dalších poruchách trávení
  • kožních onemocněních a hmyzím bodnutí

Sedmikráskový med

Ingredience

  • 500 až 550 květů sedmikrásek
  • 500 ml horké vody
  • 500 g cukru krystal
  • 1 bio citron
  • 10 cl vodky

Příprava

Květy sedmikrásek opláchneme, dáme spolu s nakrájeným citronem do uzavíratelné nádoby a zalijeme vodou. Uzavřeme a necháme 24 až 36 hodin vyluhovat. Pak scedíme, sedmikrásky s citronem rukama pořádně vymačkáme a šťávu nalijeme do hrnce. Přisypeme cukr, rozmícháme a přivedeme k varu. Vaříme pomalu (spíše necháme probublávat) zhruba hodinu do hustoty medu. Do hotového medu nakonec přidáme vodku, promícháme a plníme do skleniček. Uzavřeme a skladujeme v chladu a temnu.

Sedmikrásky v kuchyni

Hlavně brzy zjara svěží sedmikrásky svou jemně nahořklou oříškovou chutí zpestří ovocné, zeleninové a bramborové či těstovinové saláty, pomazánky, bylinková másla, polévky, nádivky nebo chleba s máslem. Jarní salát s trochou mladých lístků a květů pomůže při odkašlávání a působí proti překyselení. Květy jsou vítanou ozdobou nápojů a dezertů.

Kopřiva dvoudomá

Kopřivu dvoudomou (Urtica dioica) snad ani není nutné představovat, zná ji každý, buď jako nepříjemný žahavý plevel, nebo jako vysoce ceněnou léčivku. První jarní výhonky mladých kopřiv mají vysoký obsah vitaminu C, dále železa, hořčíku, chlorofylu, kyseliny křemičité, kyseliny mravenčí, histaminu, serotoninu a mnoha dalších látek prospěšných pro naše zdraví. Z kopřiv si ale můžete připravit i jíchu na hnojení.

Účinky kopřivy

Kopřivy jsou mnohostranně léčivé, zejména působí mj. diureticky, detoxikačně, antiviroticky, antibakteriálně a antioxidačně.

Kopřiva pomáhá především při:

  • léčbě bakteriálních a virových onemocnění
  • psychickém vypětí, (jarní) únavě a vyčerpání
  • revmatismu, dně a cukrovce
  • kardiovaskulárních onemocněních
  • respiračních chorobách
  • detoxikaci organismu
  • problémech s prostatou
  • vypadávání vlasů

Kopřivy sběr a využití

„Z kopřiv se sbírají listy, zejména ty první jarní, později jen mladé vrcholky a výhonky. Období, kdy je jako léčivé bylina nejúčinnější, není moc dlouhé, zhruba do konce května. Jak kopřiva roste, obsahuje víc dusičnanů. Kopřivy trháme výhradně na prosluněných místech. Používá se čerstvá i sušená, připravují se z ní nejvíce léčivé čaje, šťávy, smoothie, tinktury, obklady a koupele, říká Martin Kolár.

Kopřivy v kuchyni

Mladé kopřivy patří do velikonoční nádivky, hodí se do zapečených brambor, polévek, slaných koláčů a závinů. Proslulé jsou špenát a polévka z kopřiv. Hrst nasekaných kopřivových listů patří do bramboračky, kopřivové listy patří do palačinek, zapékaných brambor a těstovin i do bramboráku. Skvělý je závin z listového těsta plněný posekanými kopřivami s vejci a uzeninou.

Jarní kopřivový špenát

Ingredience

  • 6 velkých hrstí mladých kopřiv
  • 1 lžíce másla
  • 1 větší cibule
  • 3–5 stroužků česneku
  • sůl
  • pepř
  • 3 vejce nebo smetana na vaření podle potřeby

Příprava

Mladé výhonky kopřiv spaříme mírně osolenou vroucí vodou a necháme důkladně okapat. Okapané kopřivy nadrobno nasekáme. Na másle necháme zesklovatět nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme kopřivy, prolisované stroužky česneku, osolíme a opepříme, občas zamícháme a chvíli podusíme. Nakonec do kopřivového špenátu vmícháme vejce. Nebo zalijeme trochou smetany na vaření.

Popenec obecný

Popenec obecný (Glechoma hederacea) je nenápadná vytrvalá plazivá rostlinka s drobnými modrofialovými kvítky a srdčitými lístky, roste hojně na loukách, v křovinách, podél cest nebo na zahradách jako plevel, daří se mu zejména na vlhkých místech.

Účinky popence

Popenec obsahuje vitamin C, provitamin A, třísloviny, hořčiny, vonné silice, pryskyřice, cholin, saponiny, draslík, vápník, hořčík, fosfor a železo. Popenec působí mj. hojivě, má protizánětlivé, močopudné a dezinfekční účinky.

Popenec pomáhá především při:

  • chudokrevnosti a avitaminóze
  • únavě a vyčerpání
  • poruchách trávení (podporuje chuť k jídlu, pomáhá proti nadýmání)
  • kašli a rýmě
  • onemocnění močových cest
  • detoxikaci organismu
  • křečových žilách
  • špatně se hojících ranách
  • kožních problémech

Popenec sběr a využití

Kvetoucí nať popence sbíráme od března do července. Z čerstvé byliny se dají připravit čaje, sirup, tinktura, olej i med. Popenec můžeme taky usušit (musíme být velmi opatrní, protože silice v něm obsažené jsou prchavé) ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.

Popenec v kuchyni

Mladé lístky na kuchyňské zpracování se trhají hned, jakmile se na jaře objeví, protože tehdy mají nejvýraznější chuť. Čerstvé jarní lístky popence spolu s mladými kopřivami a dalšími bylinkami by rozhodně neměly chybět v tradiční velikonoční nádivce. Popenec má jemnou bylinnou vůni a kořenitou chuť připomínající petrželku nebo bazalku, výborně ochutí bylinková másla, pomazánky a dipy. V teplé kuchyni je vynikající v omeletách a dalších vaječných a bramborových pokrmech. Na jaře nejlépe vynikne v zeleninových salátech. Sušený popenec se používá jako koření podobně jako majoránka.

Bramborová omeleta s popencem

Ingredience

  • 4 vařené brambory
  • 1 cibule
  • 1 lžíce nakrájeného pórku nebo jarní cibulky
  • 1 hrst nasekaného popence
  • sůl
  • pepř
  • 4 vejce
  • olej

Příprava

Na rozehřátém oleji osmažíme nasekanou cibuli, pórek a na kousky nakrájené brambory. Vajíčka rozkvedláme s popencem, osolíme, opepříme a nalijeme na bramborovou směs. Omeletu upečeme a hned podáváme.

Plicník lékařský

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) je drobná bylina, na jaře jedna z prvních, kterou sbíráme. Zajímavá rostlina se pyšní pestrými kvítky od růžové po fialovou a listy s malými skvrnkami. V našich lužních, listnatých a smíšených lesích roste hojně a tvoří nepřehlédnutelné porosty.

Účinky plicníku

Plicník lékařský obsahuje vitamin C, slizy, saponiny, třísloviny, flavonoidy, alkaloidy, kyselinu křemičitou, organické kyseliny a další účinné látky. Plicník lékařský má mj. antibiotické, protizánětlivé, dezinfekční a svíravé účinky.

Plicník pomáhá především při:

  • problémech plic a dýchacích cest
  • trávicích potížích
  • infekci močových cest
  • špatně se hojících ranách
  • hemoroidech

Plicník sběr a využití

„Sbírá se kvetoucí nať v březnu a dubnu, asi o dva týdny později i spodní listy. Z čerstvé byliny se nejčasněji připravuje čaj (přidává se často do čajových směsí) nebo tinktura. Čaj z plicníku se obvykle ještě doslazuje medem, protože je hořký. Plicník do zásoby sušíme rychle na vzduchu a ve stínu, uvádí bylinkář.

Plicníková domácí tinktura

Ingredience

  • 100 g najemno nasekané čerstvé kvetoucí natě plicníku
  • 400 až 500 ml vodky

Příprava

Nakrájený plicník vložíme do sklenice, zalijeme alkoholem a uzavřeme. Dáme na tmavé a teplé místo a necháme 2 až 3 týdny macerovat. Sklenici každý den pořádně protřepeme. Pak obsah scedíme přes kávový filtr. Tinkturu přelijeme do tmavé lahvičky a hermeticky uzavřeme.

Plicník v kuchyni

Mladé a křehké lístky plicníku jsou báječnou ingrediencí a ozvláštněním prvních jarních salátů, nasekaná nať se hodí na uvařené brambory, do polévek i pomazánek. Krásné květy plicníku jsou zajímavou ozdobou nápojů, dezertů a ovocných salátů, ale díky své nepříliš výrazné chuti se vlastně hodí na jakákoli jídla, slaná i sladká.

Zdroje: bylinkář Martin Kolár, cs.wikipedia.org, bylinkyprovsechny.cz, fresh.iprima.cz


Přečtěte si také