reklama

Jak jednotit mrkev, ředkvičky i další zeleninu? Tyhle ověřené tipy vám pomohou

Lenka Valjentová
29. dubna 2020
Jednocení je činnost poměrně jednoduchá, která je nezbytná především při pěstování rostlin z drobných semen, která vyséváme přímo na záhon. Jen tak vytvoříme plodinám dostatečný prostor pro růst kořenů i nadzemních částí a sobě základ bohaté úrody. Nejde jen o to nechat rostlinky ve správných rozestupech, ale i to nechat růst pouze ty nejzdravější a nejsilnější. Sestavili jsme základní pravidla jednocení zeleniny z přímých výsevů i několik tipů, jak si
reklama

Jednocení neboli protrhávánírostlinje jednou z důležitých činností při pěstovávání plodin z přímých výsevů, tedy ne z předpěstovaných sazenic, jako jsou rajčata, papriky, kedlubny, celer, brokolice a další.

Drobná semínka nemůžeme sít po jednom, ale většinou je vyséváme do řádků či do hnízd. Jednocení je naprosto základní ošetření rostlin, které jsme na záhony vyseli přímo.Rostliny jsou nahromaděné na sobě, nemají dostatek prostoru na růst kořenů anadzemní části. Stejné zásady platí také při pěstování květin z přímého výsevu.

Základní pravidla jednocení zeleniny z přímých výsevů

  1. Jednocení se týká všech plodin, které se vysévají buď přímo do řádků (mrkev, kořenová petržel, ředkvičky, cibule, černý kořenči špenát), nebo do tzv. hnízd – v jednom hnízdě je několik semínek, na jednom řádku máme několik takovýchto hnízd – třeba červená řepa salátová nebo okurky.
  2. Rostliny jednotíme dostatečně brzy, aby mohly dále dobře růst, ale zase už bychom je měli dobře uchopit, takže musí mít vyvinuté alespoň tři pravé lístky.
  3. Jednocení zbytečně neoddalujeme, příliš dlouhé rostlinky se lámou a než znovu vyrostou, znatelně to zabrzdí jejich vývoj. Například mrkev vysetou na záhon v březnu jednotíme zhruba na přelomu dubna a května.
  4. Zásadně necháme dál růst jen nejhezčí, nejzdravější a nejsilnější rostliny a ostatní bez milosti vytrhneme.
  5. Optimální vzdálenost rostlinek se řídí konečnou velikostí úrody, tak například u mrkve a kořenové petržele většinou stačí mezi rostlinami 5–8 cm, u červené řepy 18–20 cm atd. Nejlíp uděláme, když se budeme řídit údaji na barevném sáčku semen, kde je správný spon rostlin vždy znázorněný graficky. Nebo dáme na vlastní či zprostředkované pěstitelské zkušenosti.
  6. Jednocení nám půjde nejlépe od ruky po dešti nebo důkladné zálivce, než půda vyschne.
  7. Je samozřejmé, že kontrolujeme i výskyt škůdců na záhonu, zejména slimáků.
  8. Záhon po jednocení opatrně zalijeme a můžeme i přihnojit.

Co s odstraněnými rostlinami

  • Rostlinky zjednocení salátů, špenátu, mangoldu, naťové petržele, pórku, seté cibule můžeme využít na doplnění řádků či je vysadit jiný záhon nebo do truhlíku. U zeleniny, kterou pěstujeme pro nadzemní část, totiž poškození hlavního kořene nepředstavuje velký problém, ba právě naopak přispěje k lepšímurozrůstání kořenového systému a bujnějšímu růstu.
  • U červené řepy, ředkviček, černého kořene, kořenové petržele,mrkve a pastináku, tedy zeleniny pěstované pro podzemní část, přesazení vyjednocených rostlinek nedoporučujeme. Odstraněné rostliny ale není nutné vyhodit, mladou zeleninu můžeme použít do nejrůznějších salátů, polévek nebo pomazánek.

4 tipy, jak si jednocení usnadnit

  1. Na jednocení myslíme už při výsevu. Snažíme se o rovnoměrný, spíš řidší výsev.
  2. Jemná semena můžeme smíchat s hrubším pískem, lépe se nám bude dařit nesít příliš hustě.
  3. Déle klíčící semínka (např. petržel naťová) sejeme s tzv. značkovacími plodinami, které klíčí a rostou rychle (ředkvičky, saláty, kopr).
  4. Větší pěstitelé ocení tzv. výsevní pásky. Jde o pásky celulózy, na které jsou přírodně přilepena jednotlivá semena ve vzdálenosti, kterou konkrétní druh zeleniny potřebuje. Navíc jsou semena zaseta do stejné hloubky a vzcházejí najednou.Výsevní pásky si můžeme udělat sami doma, není to nic složitého a podle našeho videonávodu zde to hravě zvládnete.

Mohlo by vás taky zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama