7 nejčastějších chyb při pěstování zeleniny a jak jim zabránit

Zahradničení je radost a skvělý způsob, jak si zpestřit jídelníček a taky se odreagovat. Ovšem občas se všichni dopouštějí chyb, které mohou mít na úrodu neblahý vliv. Které to jsou? Tady je sedm nejběžnějších chyb při pěstování zeleniny a taky rady a doporučení, jak se jim dá zabránit.

1. Špatně zvolené místo

Poměrně častou chybou je přehlédnutí či ignorování specifických podmínek, které různé druhy zeleniny vyžadují z hlediska umístění.

Nejčastěji se stává, že pro teplomilnou plodovou zeleninu (rajčata, okurky, cukety, meloun cukrový i vodní, lilky, atd.) vyberete místo, kde není dostatek slunce. A to je problém, neboť pro svůj optimální růst potřebuje šest až osm hodin slunečního svitu denně, a pokud ji vysadíte do stínu, má to negativní vliv na zdraví rostlin a samozřejmě kvalitu úrody. Naopak tradiční středoevropské a české zelenině, (brambory, cibule, červená řepa, mrkev, celer, zelí apod.) prospívá spíše polostín a bez celodenního slunce se obejde.

2. Plýtvání semeny

Jednou z klasických chyb je používání přílišného množství semínek při přímém výsevu. Mnozí se domnívají, že čím více, tím lépe, protože přece ne všechna semínka vyklíčí.

To ale není tak úplně pravda, protože pokud do důlku dáte velké množství semínek nebo je vysejete do řádku příliš hustě, vzájemně se zadusí a stane se, že nevyroste ani jedno. Proto se obecně doporučuje do každého důlku vložit pouze dvě až tři semínka a výsevy v řádcích po vzejití vyjednotit na doporučenou vzdálenost (informace jsou na barevných sáčcích se semínky). Nechte růst jen ty nejsilnější rostlinky a zbytek zlikvidujte. V tomto případě je lepší být krutý než laskavý.

3. Příliš hustá výsadba

Možná chcete vypěstovat co možná nejvíc zeleniny, a tak sazeničky natěsnáte vedle sebe, aby se jich na záhon víc vešlo. Jenže každá plodina potřebuje své, a proto pěstujte jen tolik rostlin, na kolik máte na zahradě prostor, aby dobře prospívaly.

Může se vám zdát, že jsou malé sazeničky zbytečně daleko od sebe, ale ony brzy vyrostou, nebojte. Pokud jsou příliš blízko u sebe, kořenový systém každé rostlinky začne soutěžit se svým sousedem o vodu, živiny a místo - výsledkem jsou stresované rostliny a špatná sklizeň. A zároveň podporujete rozvoj mnoha houbových chorob, které potřebují vysokou vlhkost, která se hromadí tam, kde je špatná cirkulace vzduchu – taková plíseň na rajčatech zlikviduje celou úrodu. A taky se v hustých porostech rychleji šíří škůdci jako například mšice.

4. Nesprávné zalévání

Jednou z největších chyb, kterých se můžete při pěstování dopustit, je špatné zalévání. Nedůležitější je zalévat ve správnou dobu, správným množstvím vody a správným způsobem.

Každá rostlina potřebuje jiný způsob zalévání a jiné množství vody. Použijte zahradní lopatku a udělejte zhruba deseticentimetrový vryp do země. Pokud je půda v této hloubce suchá, je na čase zalévat.

Zalévejte buď brzy ráno, nebo až pozdě večer. Když každý den rychle pokropíme všechno zelené, neděláte dobře. Mnohem více rostlinkám uděláte dobře kvalitní a vydatnou zálivkou jednou za několik dní. Zásadně lijeme vodu rostlinám tzv. bodově, tedy přímo ke kořenům. Obecně se udává, že optimální jednorázová dávka je 5–20 litrů na metr čtvereční. Vyhněte se v horkém létě rozstřikovačům a jiným zavlažovacím zařízení, protože ty pomáhají šířit houby a bakterie.

Mulčování zajišťuje především vhodnou teplotu půdy, ta se nepřehřívá a neodpařuje se z ní voda ve velkém. Mulčujte dostatečnou vrstvou hrubšího materiálu (sláma, štěpka, posekaná tráva, kartony, kamínky, listí). Půda pod touto vrstvou zůstane déle vlhká a ani plevel tolik nebují. To ale neznamená, že nebudete muset zalévat – každý týden podle aktuálního počasí rozdělte mulč a zkontrolujte, zda je půda suchá. Pokud je horní 5cm vrstva zeminy pod mulčem suchá, zalijte hluboko u základny každé rostliny.

5. Zapomínáte likvidovat plevel

Údržba zeleninových záhonů je pro budoucí bohatou velmi důležitá. Kromě přiměřené zálivky byste měli dbát zejména na pravidelné odstraňování plevele a kypření půdy.

Zákeřný plevel je prokletím všech zahradníků, jelikož soutěží s vaší zeleninou o světlo, vodu a živiny. Když necháte plevel (pýr plazivý, pěťour maloúborný, bršlice kozí noha a spousta dalších) rozrůst, ochudíte se o lepší zeleninovou úrodu. Plevel také poskytuje krytí pro hmyzí škůdce, kteří přenášejí nebezpečné choroby. Žádná zahrada není zcela bez plevelů, proto své zeleninové záhony často kontrolujte. Takže motyku do ruky a plít, plít a plít! Zkusit můžete také mulč anebo netkanou textilii proti plevelu, které zabraňuje prorůstání běžných plevelů a ochraňují kořenový systém rostlin.

6. Málo, nebo příliš mnoho živin v půdě

Rostliny potřebují živiny, aby byly silné a zdravé, a ty si berou z půdy. Takže venkovní půda hnojení potřebuje, ale nesmí se to s použitím hnojiva přehnat, abyste zeminu i rostliny neponičili. Pozor si dejte na používání hnojiv s vysokým obsahem dusíku, ten sice svědčí listové zelenině, ale u ostatních druhů zeleniny způsobuje malé množství plodů.

Nejlepším řešením je krmit půdu a potažmo rostliny pravidelným přidáváním organické hmoty. Může to být například dobře zralý zahradní i domácí kompost, který podporuje mikrobiální život v půdě a pomáhá zlepšit její strukturu, rozkládá tvrdé nebo lepkavé jílovité půdy na jemnější, drobivější konzistenci a zároveň pomáhá velmi volně odvodňujícím písčitým půdám udržet cennou vlhkost o něco déle.

7. Otálení se sklizní

Vychutnejte si zeleninu, když je správně zralá. Každý druh má svůj čas sklizně a ten je potřeba respektovat. Jedno mají ale společné, rostlině ani plodu neprospívá, když se otálí se sklizní.

Pokud váháte se sklizní plodů, když je zelenina připravena k odběru, úroda se zpomalí a taky zmenší. Rostliny prostě nenasadí více okurek nebo rajčat, pokud jsou její větve plné plodů. Byliny, jako jsou třeba bazalka nebo listový koriandr, také těží z průběžné sklizně. Odříznutí vrcholů rostliny povzbuzuje, aby se rozvětvily a košatěly. Pravidelnou sklizní dozrálých plodů podporujete rostlinu k další produkci. A zároveň pamatujte, že přezrálé a přerostlé plody už nejsou tak chutné.

Zdroje:.growveg.com, thespruce.com, bobvila.com