Přímý výsev v březnu: O slovo se už hlásí první jarní zelenina
K nejoblíbenější jarní zelenině patří ředkvičky, hrášek, špenát či hlávkový salát. Za příznivého počasí je můžeme sít ven přímo na záhon nebo do nádob od poloviny března. Jak na to?
Co mají společného štiplavé ředkvičky, šťavnatý hrášek, křehký špenát či křupavý hlávkový salát? Vysévat je přímo na záhon nebo do nádob můžeme za příznivého počasí už od zhruba poloviny března. Denní teploty by se měly pohybovat okolo 13 °C.
Přečtěte si: Vypěstujte si vlastní cibuli. Zvládnete to i vy! Vyroste ze sazečky i ze semen
Kdy začít s výsevem?
Než se do venkovního výsevu pustíme, určitě se vyplatí udělat malou zkoušku: Rýčem zajedeme do záhonu zhruba čtvrt metru hluboko. Když už v této hloubce není zmrzlá, můžeme vysévat. Zemina také nesmí být příliš mokrá, takže když se na rýč lepí, raději ještě několik dnů počkáme až proschne a bude kyprá. Pak můžeme konečně začít.
Připravenost půdy poznáme i dalším jednoduchým testem: Vezmeme do ruky hrst zeminy a zmáčkneme ji. Pokud se drobí, nelepí a je vlhká, můžeme klidně vysévat. Jestliže je ale mazlavá a lepí se na ruce i boty, ještě s výsevem počkáme.
Příprava záhonů na výsev
Půdu důkladně zkypříme, zvláště máme-li v zahradě těžší jílovitou půdu. Vzdušným, propustným a lehkým stačí načechrání.
Pečlivě odstraníme veškerý plevel.
Pokud jsme nestihli pohnojit na podzim, přidáme do půdy prosátý zralý kompost, který jí dodá živiny. Promícháme ho s původní zeminou a záhon uhrabeme.
Inspirujte se: Domácí zelenina je nejlepší. Návod, jak si vypěstovat zdravé sazenice ze semen
10 tipů, jak vysévat semínka
Obecně platí, že semena zeleniny vyséváme do řádků vzdálených patnáct až dvaceti centimetrů a do hloubky dvou centimetrů.
Snažíme se o rovnoměrný, spíš řidší výsev. Jemná semena můžeme smíchat s hrubším pískem, lépe se nám bude dařit nesít příliš hustě.
Mnozí pěstitelé ocení tzv. výsevní pásky. Jde o pásky celulózy, na které jsou přírodně přilepena jednotlivá semena ve vzdálenosti, kterou konkrétní druh zeleniny potřebuje. Navíc jsou semena zaseta do stejné hloubky a vzcházejí najednou.
Semínka po výsevu opatrně zahrneme půdou a přišlápneme, aby dobře přilnula k půdě a mohla správně naklíčit a začít růst.
Vyplatí se označit si, kde co máme. Výborně se na to hodí různé zápichy, které se dají jednoduše udělat třeba z dřívek od nanuků.
Po vysetí je vhodná základní zálivka, aby semínka mohla co nejdříve bobtnat a klíčit. Ale v zemi je obvykle po zimě dost vláhy. Jarní zalévání tedy nemusí být tak vydatné.
Pokud bychom chtěli přirychlit růst vyseté zeleniny, můžeme záhony přikrýt netkanou bílou textilií. Tu sundáme až později, v teplejším počasí.
Bílá textilie se nám vyplatí i v jiném směru – nalétávající škůdci naši zeleninu neuvidí, a proto ji ani nebudou moci poškozovat. U každé rostliny si ohlídáme termíny, do kdy její škůdci nalétávají (většinou květen). Pak můžeme textilii sundat.
Ředkvičky jsou oblíbenou jarní zeleninou plnou vitaminů a minerálů s jemně štiplavou chutí, která skvěle chutná jen tak samotná, nebo na chlebu s máslem nebo v zeleninovém salátu. Zdroj: Jan Prášil
Ředkvičky
Oblíbenou jarní zeleninou jsou ředkvičky s jemně štiplavou chutí a spoustou vitaminů a minerálů. „Ředkvička je typickou plodinou krátkého dne, což znamená, že kvalitní bulvičky vytváří jen na jaře nebo pak na podzim, zatímco v létě vybíhá do květu a vytváří semena. Vegetační doba ředkviček je okolo 35 dnů,“ vysvětluje pěstitel ing. Jan Prášil.
Ředkvička vyžaduje lehčí, kypré a humusem bohaté půdy.
Pro jarní výsev do volné půdy vybereme pro ředkvičky slunné stanoviště.
Semena sejeme do řádků 12 až 15 cm od sebe a do hloubky 1 až 2 cm.
Osivo ředkviček je dost velké, takže není problém zasít ho na konečnou vzdálenost 3 až 5 cm od sebe. Nemusíme je pak jednotit. Pokud je vysejeme hustěji, je nutné je na vzdálenost 3 až 4 cm vyjednotit.
Nenechte si ujít: První jarní ředkvičky z vlastní zahrádky
Odrůdy pro jarní pěstování ředkviček
Na jaře můžeme vysévat většinu odrůd, kromě těch, které jsou určeny výhradně do pařenišť a foliovníků. „Já bych doporučil především odrůdy Primara F1, Kvintara F1 a Vinara F1. Zvláště Vinara je skutečná maxi ředkvička. Bulvičky dorůstají velikosti 5 až 7 cm. I Kvintara F1 má mohutné ředkvičky. Podobnou odrůdou s velkými, tmavě červenými bulvičkami je raná Kvarta,“ radí Jan Prášil. „A bylo by chybou opomenout jednu velmi ranou odrůdu, tentokráte „normální“ velikosti – Teko, která vyniká odolností k vybíhání,“ dodává pěstitel.
Hrách setý Zdroj: iStock
Hrášek
Zelený hrášek (hrách zahradní nebo také setý) je jednou z nejpěstovanějších jarních zelenin. Čerstvý hrášek obsahuje vlákninu, vitaminy a také velmi hodnotné bílkoviny.
„Hrách nejčastěji vyséváme od konce března do konce května na záhon do nádob podle aktuálního počasí. Hrách má totiž poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 °C a roste od 4 °C. Otužené rostliny snesou i přímrazek -5 °C. Optimálně roste při 14–18 °C," uvádí pěstitel.
Hrách setý není příliš náročný na půdu, dobře prospívá v nevyhnojené, spíše lehčí hlinité půdě.
Záhon na výsev hrachu setého pečlivě uhrabeme a pomocí lopatky nebo motyčky uděláme řádek o hloubce 5–7 cm. Vzdálenost řádků se pohybuje s ohledem na vybranou odrůdu od 15 do 40 cm.
Hrách vyséváme do řádku po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe (poléhavé odrůdy) nebo do hnízd po 3–4 semenech, vzdálenost by měla být 10–15 cm (pnoucí odrůdy).
Zrnka hrachu jsou vyhledávanou pochoutkou pro ptáky. Proto se dávají nejméně 5 cm hluboko a musí se dobře zahrnout zeminou. Výsev můžeme přikrýt netkanou textilií, kterou odstraníme, když vyrostou rostlinky.
Nepřehlédněte: Objevte taktiku výsevu a tajemství pěstování hrachu
Odrůdy hrášku pro jarní pěstování
„Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. Doporučuji osvědčenou kombinaci výsevu velmi rané velkozrnné odrůdy Oskar® (dobrou variantou je také Junos) s poloranou odrůdou Johan nebo Radovan a pozdní velkozrnnou odrůdou Cedrik (nebo například Radim, Alderman či Twinset). Tím si prodloužíme dobu sklizně šťavnatého hrášku až na čtyři týdny,“ radí in. Prášil.
Listový špenát Zdroj: iStock
Špenát
Špenát je bezesporu králem listové zeleniny, co se pozitivního vlivu na lidské zdraví týká. „Špenát setý je chladnomilnou listovou zeleninou. Proto jsou nejvhodnějšími obdobími pro jeho pěstování buď časné jaro nebo pak podzim," zdůrazňuje Jan Prášil.
Semínka vyséváme přímo na záhon nebo do nádoby od března do dubna, chceme-li sklízet listy v létě.
Osivo listového špenátu vyséváme do řádků 15 až 20 cm vzdálených, v řádku optimálně 1 cm od sebe a zhruba 0,5 cm hluboko.
Mírně přihrneme zeminou a pak pravidelně zaléváme.
Záhon udržujeme po dobu klíčení rovnoměrně vlhký. Vzhledem ke krátkému vegetačnímu období a mělkému kořenovému systému má špenát vysoké nároky na vodu.
Vyplatí se vědět: Špenát se snadno pěstuje a daří se mu v zahradě i na balkoně
Odrůdy pro jarní pěstování listového špenátu
Tmavolistý špenát Lorelay se středně velkými polovzpřímenými listy se na jaře vysévá v březnu až dubnu a sklízí se v červnu.
Winterriesen má listy pravidelně uspořádané v růžici středně zelené barvy. Chuť je obzvlášť aromatická.
Výnosná a k plísni špenátové rezistentní je hybridní odrůda Trumpet F1. Tvoří mohutné růžice tmavozelených listů.
Hlávkový salát Zdroj: Jan Prášil
Hlávkový salát
K nejstarší pěstované listové zelenině patří hlávkový salát (locika setá neboli locika salátová). Obsahuje mj. bílkoviny, vlákninu, minerály a vitaminy. Chceme-li pěstovat vlastní hlávky, máme tři možnosti: buď semena vysít přímo na záhon, nebo ze semen vypěstovat sazenice a ty pak vysadit na záhon, nebo si koupit už hotovou sadbu. Samozřejmě možná je kombinace všech tří postupů. Kupujeme vždy čerstvé osivo, neboť semena salátů rychle stárnou a ztrácejí klíčivost.
V teplých oblastech nebo při časném nástupu jarního počasí můžeme začít s výsevem hlávkového salátu na venkovní stanoviště již v březnu. Postupně pak můžeme vysévat až do podzimu.
Při výsevu přímo na záhon vyséváme semena mělce do řádků nebo po špetkách ve sponu 25 x 25 až 30 x 30 cm a rostliny po vzejití vyjednotíme.
Výsev jemných semen usnadní osiva na pásce nebo namíchání semínek s hrubým suchým pískem.
Na jaře se využívá netkaná textilie na přikrytí rostlin, protože se pod ní utváří příznivé mikroklima pro rychlé vzcházení a růst rostlin.
Mohlo by vás zajímat: Chutná i vypadá jako špenát, ale není to špenát. Jak a proč pěstovat čtyřboč
Salát je nutné chránit před slimáky
Saláty jsou oblíbenou pochoutkou slimáků a plzáků, proto (kromě různých pastí a jiné ochrany - pomohou například jedlá soda, lógr, vaječné skořápky, ocet) pěstujeme v blízkosti hlávkového salátu tymián, lichořeřišnici, kopr, šalvěj, měsíček, kostival, petrželku nebo pažitku. Tyhle aromatické bylinky odrazují slimáky od hostiny.
Mladé rostliny se vyplatí chránit rovněž jakýmsi límcem z plastové láhve od balené vody. Uřízněme pruh, na širší horní straně vystříháme zoubky, dolní stranu necháme rovnou. Hotový límec „zasadíme“ okolo sazeničky.
Přečtěte si taky: Čerstvý hlávkový salát z vlastní zahrady? Jednoduchý návod, jak na to
Odrůdy hlávkového salátu pro jarní pěstování
Při pěstování hlávkového salátu je zásadní správně vybrat vhodnou odrůdu. Základní informaci o tom, jestli jde odrůda pěstovat z přímého výsevu nebo ze sadby, a tudíž potřebuje předpěstovat, najdeme na sáčku se semeny," říká ing. Prášil. Pro jarní přímé výsevy jsou vhodné například:
Raná odrůda Deon má světle zelené hlávky s hladkými listy. Roste rychle, odrůda je vhodná i pro pěstování pod textilií.
Jarní odrůda hlávkového salátu Major vyniká odolností k vybíhání a výraznou rezistencí k plísni salátové. Má menší manžetu a snáší hustší spon. Je vhodná pro pěstování pod porofólií nebo netkanou textilií.
Salát hlávkový Dětenická atrakce je odrůda určená pro polní pěstování z přímých výsevů od března. Hlávka je kulovitá, pevná a velmi dobře uzavřená.
Zdroje: šlechtitel a pěstitel ing. Jan Prášil; Zelenina z ekozahrady (Jaroslav Svoboda, Lada Svobodová); Moderní zahrada (Vladimír Mölzer); Zelenina na zahrádce (Antonín Dolejší); cs.wikipedia.org
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
