reklama

Základem moderní paleo diety je jídelníček pračlověka: maso, ovoce a zelenina

Lenka Valjentová
3. února 2021
Jídelníčku pravěkého člověka dnes říkáme různě, například paleo dieta, potrava lovců mamutů, pravěká dieta či paleolitická strava. Nechybělo v něm maso a čerstvé ovoce a zelenina, ořechy, semínka, byliny, houby a obiloviny, přičemž živočišné potraviny převažovaly nad rostlinnými. Prozradíme vám, co naši hodně dávní předkové asi tak jedli i jestli se nám dnes vyplatí stravu lovců mamutů aspoň trochu napodobit.
reklama

Základními stavebními kameny jídelníčku v pravěku byly kvalitní bílkoviny, pravěké obiloviny, čerstvé ovoce a zelenina, ořechy, semínka, houby a byliny; živočišná potrava převažovala nad rostlinnou. „Je vědecky dokázáno, že náš metabolismus je geneticky nastavený právě na potravu pravěkého člověka. Při přechodu na paleolitickou stravu se trávicí a imunitní systém rozpomene na své původní nastavení a spustí se opravný program.Po vysazení soudobé pšenice, brambor, kukuřice, sóji, rafinovaných cukrů a tuků se tělo zbaví velké toxické zátěže, organismus se začne přirozeně zbavovat různých nashromážděných jedů, zánětlivých ložisek a poruch imunity,“ vysvětluje přínos paleo diety bylinkář Martin Kolár.

Lidé s nadváhou se postupně zbavují nadbytečných kilogramů, podvyživení naopak nabírají ideální váhu. Spontánně mizí různé alergie, snižuje se hladina cholesterolu v krvi, zlepšuje se stav diabetiků a chronicky nemocných. Zvyšuje se vitalita a celková tělesná i psychická odolnost – to jsou pádné důvody, proč zkusit paleolitickou stravu neboli dnes moderní paleo dietu.

Bílkoviny

Po vyhynutí mamutů lidé začali lovit v lesích jelenovitou zvěř a kance, konzumovaly se šneci, žáby, raci, ryby, ptáci a ptačí vejce. V období neolitu, mladší době kamenné, postupně začala domestikace zvířat. Nejprve se chovaly ovce a kozy, poté hovězí dobytek (pratur) a nakonec prasata. Pravěký člověk nedokázal trávit laktózu, proto se mléko muselo kvasit a postupně se začaly z mléka vyrábět stravitelnější a lépe skladovatelné sýry a nápoje.

Koho podobně jako lovce mamutů trápí intolerance na kravskémléko, měl by zkusit pít odvar z jilmové kůry. Jilm habrolistý/obecný (Ulmus carpinifolia/laevis)pomáhá nejen trávit mléko při kaseinové intoleranci, ale také neutralizuje přebytečné žaludeční šťávy, působí proti průjmu a střevním plynům, brání hnilobným procesům. Jilmová kůra mádezinfekční, protizánětlivé a hojivé účinky na zažívací ústrojí. Užívá se jen kůra z mladých větví, kterou si můžeme nasbírat od března do dubnaa co nejrychleji usušit.

Jilmový čaj při intoleranci na mléko

Ingredience

  • 1 lžička jilmové kůry
  • 300 ml vody

Příprava

Kůru zalijeme studenou vodou, přivedeme k varu, asi 2 minuty povaříme, sejmeme a necháme asi 10 minut odstát. Scedíme.

Užití

Odvar popíjíme vlažný, můžeme i dvakrát denně.

Obiloviny

Důležitou kapitolou jsou pravěké obiloviny. Ukazuje se, že na rozvoji mnoha civilizačních neduhů má zásluhu přešlechtěné obilí s přemírou lepku. Ve starší době kamenné rostl na našem území pouze ječmen a pšenice jednozrnka a dvouzrnka, znichž se vařila kaše a pekl chléb, tedy spíše placky. V mladší době kamenné se začíná pěstovat špalda, oves, proso a žito. Z luštěnin byla v pravěku dostupná čočka, hrách, vikev a bob.

Zelenina, byliny a houby

Ze zeleniny a bylin se konzumovaly...

Do střední Evropy sedíky prvním zemědělcům v mladší době kamenné dostává brukev zelná, ze které se postupně vyšlechtilo hlávkové zelí. Nasušené houby díky své vysoké nutriční hodnotě v zimním období kompenzovaly nedostatek masa.

Ovoce a oříšky

Knejvyhledávanějším plodům kdysi patřily...

Dřínky

O plodech dřínu obecného(Cornus mas)se stále častěji mluví jako o potravině budoucnosti, a přitom dřínky se jedly už v pravěku. Jasně červené plody jsou bohaté na vitaminy C a B, železo, fosfor či draslík, sacharidy, vlákninu, bílkoviny, pektiny, třísloviny, pryskyřice i organické kyseliny. Dřínky chutí částečně připomínají šípky, jsou ovšem kyselejší, mají natrpklou sladkokyselou chuť. Z jednoho keře můžeme sklidit až 30 kg dřínků, které lze konzumovat syrové (nejlépe po přejití mrazem). Vyrábí se z nich džem, mošt, likéry či pálenky, skvělé jsou v kombinaci s bezinkami a brusinkami.

Dřínkový sirup

Ingredience

  • asi 2 kg hodně zralých dřínků (nejlépe přešlých mrazem)
  • 600–700 g cukru

Příprava

Hodně zralé plodydřínu obecnéhopropasírujeme na hustou šťávu. Zahřejeme na 60°C a za stálého míchání vsypeme cukr. Když se úplně rozpustí, přelijeme do vypařených lahví adobře uzavřeme. Skladujeme vledničce. Sirupje výborný do domácích limonád a čajů.

Vodní ořechy

Zajímavou rostlinou, která byla známá už vpravěku, je kotvice plovoucí(Trapa natans). Na plodech téhle vodní rostliny si pochutnával člověk vneolitu společně třeba s lískovými oříšky. Vkotvicových oříšcích jsou bílá, chutná a výživná jádra s množstvím škrobu, bílkovin i troškou tuku. Chutí připomínají pečenéjedlé kaštany.

Plodykotvice známé jako vodníořechynebo také vodní kaštanyse dají jístsyrové, vařené nebo pečené. V dobách nedostatku se podobně jako žaludy nebo kaštany mlely na mouku na pečení chleba a placek.

Mohlo by vás ještě zajímat:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama